Kyrgyzstán spustil státem vydávaný stablecoin krytý fyzickým zlatem, čímž se zařadil mezi první země, které zavedly národní digitální měnu přímo vázanou na rezervy drahých kovů. Stablecoin s názvem USDKG byl emitován v rámci místního rámce digitálních aktiv a nyní je kótován na hongkongské burze OSL. Ministerstvo financí vyčlenilo zhruba 100 milionů dolarů na nákup zlata jako zástavy tokenu a vláda postavila nový trezor – místně označovaný jako miniaturní Fort Knox – s kapacitou pro rezervy sousedních zemí. Vlastní zlato Kyrgyzstánu zabírá méně než 10 % této kapacity.
Trezor a stablecoin
Zlatý trezor je ústředním bodem nabídky. Kyrgyzstán chce nabídnout úschovu, emisi tokenů a regulační prostředí, které podle něj vstřícnější než to, s nímž se kryptoměnové firmy setkávají v Evropě nebo dokonce v sousedním Kazachstánu. Vláda to výslovně prezentuje jako snahu přilákat firmy, které dříve uvažovaly o Švýcarsku, přičemž argumentuje erozí švýcarské neutrality. Volná kapacita trezoru není náhodná – země doufá, že v něm bude hostit zlato z jiných států a emitovat proti němu tokeny.
Role CZ a partnerství s Binance
Zakladatel Binance Changpeng Zhao vlastní kyrgyzský pas a podle představitelů působí jako neplacený poradce prezidenta Sadyra Džaparova, který je do kryptoměnové strategie země hluboce zapojen. Tento vztah již přinesl druhý stablecoin: krytý kyrgyzským somem, spuštěný ve spolupráci s Binance na blockchainu BNB Smart Chain. Mincí spravuje Národní agentura pro virtuální aktiva a Národní rada pro virtuální aktiva. Binance je jedním z prvních velkých burzovních partnerů, který se zpočátku zaměřuje na tokeny navázané na národní měnu.
Kyrgyzstán vs. Kazachstán: regulatorní divergence
Kyrgyzstán se záměrně staví do role jednodušší alternativy k Astana International Financial Centre v Kazachstánu. AIFC funguje podle anglického obecného práva a má pověst byrokratického prostředí pro kryptoměnové projekty. Biškek nabízí lehčí regulaci, podporu bankovního sektoru a rámec určený pro tokenizovaná reálná aktiva. Vláda chce být regionálním centrem – nejen pro tokeny kryté zlatem, ale pro jakýkoli projekt RWA, který považuje kazašská pravidla za příliš přísná.
Kyrgyzstán neuvedl, kdy očekává první třetí strany zlatých rezerv nebo které sousední země by mohly trezor využít. Vláda také pracuje na rozšíření infrastruktury pro tokenizaci RWA a usiluje o další burzovní partnery kromě OSL a Binance. Dalším konkrétním milníkem bude pravděpodobně první vklad zlata od jiného subjektu než vlády do trezoru – test, zda nabídka „Fort Knox“ rezonuje u dalších centrálních bank nebo komerčních těžařů ve Střední Asii.
