Válka USA proti Íránu stála podle posledního odhadu ministra obrany Peta Hegsetha 37,5 miliardy dolarů, který tuto částku představil v úterý senátnímu výboru pro rozpočtové prostředky. Nový odhad je zhruba o 12 miliard dolarů vyšší než 25 miliard, které Hegseth uvedl koncem dubna, těsně předtím, než prezident Trump zprostředkoval dočasné příměří s Íránem.
Rostoucí cenovka
Hegsethova částka 37,5 miliardy dolarů pokrývá určité aspekty války plus předpokládané náklady do 30. září. Reuters v březnu informoval, že administrativa ocenila prvních šest dní bojů na minimálně 11,3 miliardy dolarů. Koncem června administrativa požádala Kongres o dodatečných 87,6 miliardy dolarů. The New York Times uvedl, že až 70 miliard z této žádosti by šlo na nouzové vojenské výdaje. Pentagon žádá 46 miliard dolarů na rozšíření výroby munice, včetně přesných bomb, hypersonických střel a protidronových systémů.
Lidská a ekonomická daň
Watsonův institut Brownovy univerzity odhaduje, že vyšší ceny benzínu a nafty přidaly od začátku války 71,8 miliardy dolarů na spotřebitelských výdajích, což je asi 1 800 dolarů na americkou domácnost. Mezitím CENTCOM uvedl, že v úterý večer dokončil svou 11. po sobě jdoucí noc operací proti Íránu, při nichž zasáhl vojenská velitelská centra, hangáry pro letadla, sklady dronů a námořní aktiva. Uvedeným cílem úderů je oslabit hrozby pro lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
Naděje na příměří a vojenská realita
Vysoký íránský činitel v pondělí řekl Reuters, že zprostředkovatelé předali Teheránu návrh na deeskalaci, který zmiňuje desetidenní příměří. Administrativní žádost o 87,6 miliardy dolarů však stále čeká na schválení v Kongresu a Pentagonův tlak na 46 miliard dolarů na novou munici naznačuje dlouhodobý závazek. Návrh na desetidenní příměří zprostředkovatelé zvažují, ale žádná dohoda zatím nebyla oznámena.
