Írán se připravuje na přepravu uranu do Číny, což je krok, který by mohl narušit již tak křehká jednání mezi Washingtonem a Teheránem o obnovení jaderné dohody. Plánovaný přesun, potvrzený úředníky obeznámenými s věcí, riskuje vyhrocení napětí se Spojenými státy a přetvoření geopolitické rovnováhy na Blízkém východě.
Plán a jeho načasování
Podrobnosti o zásilce uranu jsou stále kusé, ale načasování je kritické. Jednání o obnovení Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) z roku 2015, ze kterého USA v roce 2018 vystoupily, uvízla na mrtvém bodě. Írán neustále rozšiřuje svůj jaderný program a obohacuje uran na úrovně, které znepokojují odborníky na nešíření jaderných zbraní. Přeprava materiálu do Číny by poskytla Teheránu nové odbytiště pro jeho zásoby, čímž by potenciálně obešel omezení, která měl JCPOA prosazovat.
Čína se k dohodě veřejně nevyjádřila. Její ochota přijmout íránský uran by však znamenala přímou výzvu západním sankcím a diplomatickému tlaku. Peking v posledních letech prohloubil hospodářské vazby s Teheránem, když v roce 2021 podepsal 25letou dohodu o spolupráci, která zahrnuje energetiku, infrastrukturu a vojenskou spolupráci.
Dopad na jaderná jednání
Převoz uranu komplikuje již tak obtížnou diplomatickou cestu. USA a jejich evropští spojenci tlačí na Írán, aby se vrátil k dodržování JCPOA, včetně omezení úrovně obohacování a zásob. Pokud Írán přesune svůj obohacený uran do Číny, mohlo by to snížit páku, kterou inspektoři a vyjednavači mají k monitorování aktivit Teheránu.
Pro Washington může být tento krok vnímán jako provokace. Administrativa prezidenta Bidena opakovaně varovala, že íránský jaderný pokrok zužuje okno pro dohodu. Vysoký představitel ministerstva zahraničí dříve v tomto roce uvedl, že USA nepřijmou scénář, v němž by byl íránský jaderný program fakticky mimo dosah inspekcí. Zásilka uranu do Číny by část tohoto programu umístila mimo dosah Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Geopolitické důsledky
Plán také přetváří širší strategický obraz. Role Číny jako cílové destinace íránského uranu upevňuje její postavení klíčového hráče v záležitostech Blízkého východu v době, kdy se Washington snaží znovu prosadit svůj vliv v regionu. Mohl by také dále zatížit vztahy mezi USA a Čínou, čímž by přidal jaderný rozměr ke stávajícím sporům o obchod, technologie a Tchaj-wan.
Írán získává v Pekingu spolehlivého partnera, který může poskytnout diplomatické krytí a finanční kanály obcházející americké sankce. Tento krok však nese rizika i pro Teherán. Přímá výzva rámci jaderné dohody by mohla přimět Spojené státy k přísnějšímu vymáhání sankcí, včetně sekundárních opatření vůči čínským subjektům, které uran zpracovávají.
Evropské vlády, které se snažily zprostředkovat kompromis, nyní čelí tvrdšímu postoji ze všech stran. Francie, Německo a Velká Británie trvají na tom, že každá nová dohoda musí plně obnovit dohled MAAE. Převoz uranu do Číny by tento cíl podkopal dříve, než jednání vůbec obnoví.
Co se stane dál, závisí na tom, zda k zásilce skutečně dojde a jak každá strana zareaguje. USA zatím nevydaly formální odpověď, ale diplomaté očekávají, že Washington tuto záležitost nastolí na nadcházejících multilaterálních jednáních. Prozatím vyhlídky na jadernou dohodu vypadají ještě temněji než dříve.
